|
|
Irská dramata v repertoáru Činoherního klubu
Bližňáková, Magdalena ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Autorka si klade za cíl své diplomové práce vyšetřit fenomén irské dramatiky v repertoáru jedné z nejvýznamnějších malých divadelních scén v Praze - Činoherního klubu. Nastíní povšechně česko-irské kulturní vztahy od 19. st., a na příkladu her irských autorů, jež byly v průběhu let nastudované v Činoherním klubu, vykreslí poetiku divadla konvenující tragikomické poetice daných irských dramat.
|
|
|
The Reception of Irish Literature and Drama in Czech Translation
Laurincová, Alžběta ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Markus, Radvan (oponent)
1 Abstrakt Hlavní téma této práce je představení problematiky českých překladů irské literatury, publikované v českých zemích v letech 1945 - 2014. Autorka této práce poskytuje seznam autorů, kteří byli v tomto období v Čechách překládaní, a zmiňuje se o literární tradici, která s publikováním zmiňovaných děl souvisí. Z důvodu velkého množství materiálů je práce rozdělena do několika kapitol a představuje čtyři specifická období: 1945 - 1948 (konec druhé světové války - počátky sovětské kontroly), 1949 - 1968 (počátky sovětské kontroly - okupace vojsky varšavské smlouvy), 1969 - 1989 (okupace vojsky varšavské smlouvy - Sametová revoluce) a 1989 - 2014 (Sametová revoluce - "Sametový rozchod" - současnost). V každé kapitole poskytuje autorka historický úvod, především z důvodu kontextu dané éry. Diskuze na téma překladů irské literatury sestává především ze seznamu daných děl konkrétních autorů a komentáře, týkajícího se jejich přítomnosti na literárním trhu, frekvence vydávání, přijetí jednotlivých autorů a jejich děl atd. Autorka se také zamýšlí nad socio-politickým kontextem jednotlivých dob, který mohl ovlivnit konečný vzhled irsko-českého literárního kánonu, a komentuje míru tohoto vlivu.
|
|
| |
|
|
Spirituality in the drama of Tom Murphy
Šmídlová, Eliška ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Diplomová práce "Duchovní rozměr dramatu Toma Murphyho" zkoumá tři hry dramatikova zralého období 70. a 80. let, ve kterých se autor zabývá otázkou Boha v současném světě. Hlavním cílem práce je odhalit, jak se Murphy dramaticky vypořádává s křesťanskou tradicí na příkladech duchovních cest jeho hrdinů. Základním tvrzením této práce je, že tyto cesty vedou mimo organizované náboženství a že na jejich konci se ono duchovno či božstvo projeví v člověku samém. The Sanctuary Lamp, The Gigli Concert a Bailegangaire jsou hry, které hluboce prostupuje otázka víry. Každé z nich je v této páci věnována jedna kapitola, ve které je porováváno, jakým způsobem Murphy dramatizuje běžnou lidskou touhu po víře jeho postav, která je ovšem v konfliktu s jejich nutkáním vzdorovat Bohu. Tato práce také analyzuje, jak Murphy zachází s náboženskou symbolikou a jazykem v jednotlivých hrách, obzvláště s podvojnými motivy, kterých autor hojně užívá, stejně jako metody zvratu, kterou Murphy často převrací ustálené významy a interpretace některých klíčových konceptů charakterizujících západní civilizaci, jako například definice Boha či člověka a jeho hranic. Tato práce ukazuje, že Murphyho "divadlo víry" a "divadlo možného" vychází z člověka samého a že ony cesty za sebenaplěním a sebepoznáním jsou v podstatě výsledkem...
|
|
|
The Production History and Reception of Brian Friel's Dancing at Lughnasa in Irish and Czech contexts
Pínová, Kateřina ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat irskou a českou inscenační praxi a recepci hry Briana Friela Dancing at Lughnasa / Tanec na konci léta, nepochybně jedné z jeho nejslavnějších a nejúspěšnějších her. Po více než zdařilé premiéře hry v Abbey Theatre v Dublinu (1990), byla tato inscenace Patricka Masona přenesena do Londýna a na Broadway, kde získala další uznání kritiky, oblibu diváků a několik prestižních ocenění. První česká inscenace v režii Jana Buriana byla uvedena v Divadle na Vinohradech roku 1993 a během následujících dvaceti let se hra dočkala dalších osmi profesionálních inscenací v českých, nejčastěji regionálních divadlech. Úvodní kapitola analyzuje hru Tanec na konci léta pomocí metody close reading, dále též vychází ze sekundární literatury. Následující kapitola se věnuje kontextu a je rozdělena do dvou částí. První z nich nastiňuje historický kontext, do kterého je děj hry zasazen. Soustředí se tedy především na události roku 1936 v Irsku i ve světě. Druhá část se zabývá kontextem, ve kterém byla hra Tanec na konci léta napsána. Čtvrtá a pátá kapitola tvoří hlavní část diplomové práce. Tyto kapitoly jsou zaměřeny na popis pěti nejvýznamnějších inscenací v Irsku a v České republice. Inscenace jsou analyzovány z hlediska kontextu, ve kterém vznikaly, režisérského záměru, herectví a...
|
|
|
Themes and Techniques in Denis Johnston's Early Plays
Světlík, Martin ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se věnuje porovnání a analýze prvních dvou her irského dramatika Denise Johnstona, The Old Lady Says "No!" a The Moon in the Yellow River, z pohledu obsahového i formálního. Po tematické stránce se obě hry zabývají problematikou irské historie a reflektují politickou situaci v Irsku dvacátých let dvacátého století, přičemž se zčásti dotýkají i obecnějších témat, jako jsou například otázky idealismu, pokroku či násilí. Ve formálním ztvárnění těchto témat se však tyto výrazně liší. Zatímco v případě The Old Lady Says "No!" se jedná v podstatě o experimentální komedii, jež nachází inspiraci v mezinárodních avantgardních směrech, The Moon in the Yellow River představuje spíše tradičnější, realistický přístup k tématu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první se věnuje tematickému zaměření, druhá pak použití specifických divadelních postupů. První kapitola shrnuje hlavní témata obou her, přičemž se zaměřuje na způsob, jakým tato dramata reagují na konkrétní politickou a kulturní situaci v Irsku dvacátých let dvacátého století. Hry jsou v rámci této práce vnímány převážně jako Johnstonův kritický komentář ke stavu Irska po občanské válce. Práce se nicméně rovněž snaží upozornit na případy, kdy Johnston překračuje historicky aktuální rámec hry a využívá...
|
|
|
Martin McDonagh a Leenanská trilogie
Březinová, Tereza ; Jiřík, Jan (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tereza Březinová, DiS. Martin McDonagh a Leenanská trilogie 1 Abstrakt v českém jazyce Tématem práce je tvorba dramatika Martina McDonagha a především tzv. Leenanská trilogie, kterou tvoří jeho hry Kráska z Leenane, Lebka z Connemary a Osiřelý západ. V první části se práce pokouší zařadit McDonaghovu tvorbu do dobového kulturního a literárního kontextu, stručně představuje autorovu cestu k psaní pro divadlo a pojmenovává jeho inspirační zdroje, které spatřuje nejen v tradici irského dramatu, ale také v obecném popkulturním kontextu anglosaského světa přelomu 80. a 90. let. V druhé části svou analytickou pozornost zaměřuje na Leenanskou trilogii a zejména na postavu Otce Welshe, který (ač není hlavní postavou žádné z her a ve dvou z nich dokonce přímo vůbec nevystupuje) se ukazuje jako významné tematické pojítko celé trilogie. Společně s ním práce zkoumá i způsob, jakým se postavy (skrz přístup k Otci Welshovi) vztahují k církvi a k otázkám víry.
|
|
|
Fragmentation and Disjointedness in Samuel Beckett's Plays
Halášková, Lucie ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Tato práce zkoumá různé úrovně fragmentace a nespojitosti v dramatických dílech Samuela Becketta Endgame, Krapp's Last Tape, Happy Days a Play. Nejdříve označí určité koncepty jako fragmentované; v souvislosti s fragmentací a nespojitostí zkoumá koncepty jazyka, času, identity a reality. Motivací této části výzkumu bylo odhalení subjektivity a mnohotvárnosti daných konceptů a zjišťování, jakým způsobem jsou zastoupeny ve zkoumaných dramatech. Práce dále zkoumá Beckettovo užití fragmentace a rozštěpenosti ve vzájemné souvislosti s neúplností. Všímá si přitom důležitosti toho, co je v dílech přítomno, ale i toho, co absentuje. Ve druhé kapitole práce zkoumá vztah formy a funkce jazyka a zabývá se jednotlivými faktory ovlivňujícími jedincovo vnímání jazyka. Jazyk je nahlížen z pohledu subjektivního, kontextuálního a sociálního. Postavy zkoumaných děl dokazují, že jazyk je komplexní vyjadřovací formou, která nezřídka vede ke komunikačním neshodám. Třetí kapitola zkoumá fragmentaci a subjektivitu času, identity a reality. Čas je nahlížen ve vztahu k postavám děl: zkoumá se, jak postavy vnímají minulost a přítomnost a odhaluje se subjektivita času. Čas je dále nahlížen jako spouštěč fragmentace identity, která se tak v čase proměňuje. Fragmentace identity je potom zkoumána ve vztahu k rozporům těla a...
|
|
|
Brian Friel's Conception of Forming History and Its Implications
Kantorová, Aneta ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat téma historie v tvorbě současného irského dramatika Briana Friela a poskytnout tak celistvý přehled o jeho postoji jak k minulosti samotné, tak k psaní prózy zasazené do určitého reálného prostředí v minulosti. Pro tento účel jsem zvolila tři hry - Translations, The Communication Cord a Making History - které budou v jednotlivých kapitolách rozebrány z hlediska různých vlivů, které přímo nebo nepřímo ovlivnily Frielovo chápání problematiky historie, její dopad na současnost, a také jak by k ní měl umělec přistupovat ve své tvorbě. První kapitola obsahuje teoretický základ této práce. Hlavní část vychází z práce Haydena Whitea Metahistory, která se zabývá pojetím historiografií v čase a nahlíží na ně spíše jako na příběhy než vědecké studie. Dále je tu nastíněn stručný přehled vývoje filozofie historie a jejího chápání od devatenáctého století až do počátku dvacátého století. Teorie Friedricha Nietzscheho hrají v této části velkou roli, jelikož jeho postava je všeobecně vnímána jako předchůdce modernismu a postmodernismu, a tudíž jeho názory, byť možná nepřímo, také ovlivnily Frielovu tvorbu. Druhá část teoretické kapitoly je věnována divadelní společnosti Field Day jejímž členem byl i Friel, a která také značně ovlivnila Frielův postoj k irské historii. Další...
|
|
|
The past as a leitmotif in Stewart Parker's dramatic work for stage
Raisová, Michaela ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato práce si klade za cíl zkoumat a pojmenovat tendence zobrazování minulosti v dramatickém díle Stewarta Parkera. Podle historika Haydena Whitea hraje při rekonstrukci historie důležitou roli míra invence. Z tohoto pohledu je historikova rekonstrukce minulosti podobná práci spisovatele historických románů nebo dramat. Stewart Parker ve svém díle reflektoval politickou situaci Severního Irska, tzv. the Troubles. V jeho hrách tvoří minulost zásadní prvek. Na jedné rovině slouží jako pozadí, na němž se odehrává drama postav, na straně druhé Parker zdůrazňuje motiv minulosti na osobní rovině jednotlivých postav. Hlavní myšlenkou, která provází celé jeho dílo, je smíření se s minulostí, jakož i koncept sebe nenávisti, v němž Parker spatřuje původce konfliktů. Stewart Parker ve svých hrách často zobrazuje duchy. Tyto postavy hrají v jeho hrách důležitou roli a mají schopnost ovládat jejich dynamiku. V souvislosti s definicí rekonstrukce historie podle Haydena Whitea lze ocenit dílo Stewarta Parkera jako literární alternativu k politické historii konfliktů Severního Irska. Tato práce zkoumá použití a zobrazení minulosti ve hrách Spokesong, Catchpenny Twist, Nightshade, Pratt's Fall, Northern Star, Heavenly Bodies and Pentecost.
|
host ::
RSS.